Hynek Alt

Bez názvu (věžní hodiny)

Hynek Alt. 2018. “Bez názvu (věžní hodiny).” Exhibition text, Festival m³ / Umění v prostoru / Art in Space, Prague 1, 9 June to 30 September 2018.

00:00–00:18 [Intro / Titles] Pořádá BUBEC o.p.s. · BUBEC · UMĚNÍ V PROSTORU / ART IN SPACE · Festival m³ / Art in Space 9.6.–30.9.2018 Prague 1 · KURÁTOR / CURATED BY Significant Other: Laura Amann & Jen Kratochvil · HYNEK ALT · Bez názvu (věžní hodiny) · 2018

00:19–00:39 Hynek Alt: Mě zajímají vlastně nějaký jako strategie uvědomování si fyzický přítomnosti, nějaký projevy toho, kde a kdy jsme.

00:40–01:18 Zkouším různý strategie, který souvisí s reprodukcí. Hodně se to vztahuje k fotografii, z který nějakým způsobem vycházím. To znamená, pokouším se nějak jako analyticky rozřezávat to, jak funguje fotografická reprodukce. Je to obraz, kterej má indexikální vztah k něčemu v realitě, ale zároveň to nějakým způsobem komplikuju. Tady konkrétně se jedná o takzvaněj game engine, kterej vlastně generuje v reálným čase nějaký jako obraz. Jsou to skutečně ty hodiny z tý věže a zároveň jsou pozměněný. Jednak je tam změněná barevnost a jednak do toho počítačovýho programu jsem vlastně vložil nějakou náhodnou chybu.

01:19–01:52 To znamená, že ty hodiny se zasekávají víceméně náhodně a vždycky chvíli stojí. Je tam samozřejmě motiv nějakýho zpochybňování synchronizovanýho času. Zajímá mě to, jak se to vztahuje jako k infrastruktuře, k tomu, v čem se vlastně pohybujem, v tom našem jako prostředí. Je tam vlastně pro mě hrozně zajímavej jako exkurs do tý historie. Synchronizovanej čas se vyvinul jako potřeba bejt schopnej pojmenovat nějaký meteorologický děje. Krátce potom se zároveň ten synchronizovanej čas začal používat v...

01:53–02:18 ...ve vlakový dopravě, kde vlastně umožnil to, že ty vlaky se nesrážely. Ten synchronizovanej čas vytváří nějakou naši jako přirozenou realitu, kterou bereme jako danou, ale všichni dobře víme, že to vlastně je jenom nějaký konstrukt, že to je nějaká jako naše nějaká jako dohoda.

02:19–02:51 S tou reprodukcí souvisí i to, že je to... ty hodiny jsou vystavený jedna k jedné. To znamená, že ta reprodukce velikostí odpovídá. Ty hodiny jsou samozřejmě mnohem větší, než vypadají na tý věži. Pro mě ten zajímavej moment je, že můžu pracovat s nějakým jako sochařským momentem, kdy vlastně ta reprodukce je na těch televizích a zároveň má nějakou jako fyzickou přítomnost. Takže je tam ten jako digitální obraz, ale zároveň je tam opravdu nějaká jako materiálová věc.

02:52–03:49 Ještě je pro mě důležitý to, že ta práce se vlastně týká nějakých jako politických nebo sociálních témat, který mi připadají nějakým způsobem jako aktuální. Zároveň se nesnaží vlastně, nebo já se nesnažím principielně nikdy vlastně mít jako konkrétní statement. Že vlastně mě zajímá vytvářet určitou situaci, která nějakým způsobem má mnoho čtení. A myslím, že existuje i jako spoustu různejch způsobů, jak tu... jak tu práci jako vnímat. A to je pro mě jako důležitý si uchovat. To znamená, že tam není... není vlastně jedna... jako jeden nebo dva nebo tři významy, ale je to nějaká situace, která generuje právě jako nějakou jako vrstevnatost, něco, co... kde jako člověk může vlastně tu věc vnímat opravdu jako jenom na první pohled a nebo vlastně přemýšlet o tom, z čeho to vychází, no.

03:50–04:00 [Outro / Credits] Pořádá BUBEC o.p.s. · BUBEC · UMĚNÍ V PROSTORU / ART IN SPACE · Festival m³ / Art in Space