Deep Purple
English (translation)
00:00–00:20 [Intro / Titles] HYNEK ALT · DEEP PURPLE · curator: MICHAL NOVOTNÝ · DRDOVA GALLERY
00:21–00:42 The... the individual elements are linked by the motif of a kind of moment. I actually feel that... that all those... all the individual pieces have a lot of, like, photographic properties, even though they are not necessarily... not photographs.
00:43–01:07 There are two clocks, and one of them is... one of them is actually ahead. So there is a tenth of a second between them. That is again a kind of photographic moment, and at the same time it is a kind of... a strange... strange hole in time, so that the... that tenth of a second suddenly isn't there.
01:08–01:32 These again are objects that are really layered. Literally, and in thought too. I was interested in the... the fate of the Challenger, that is... a moment from '86. It interested me for lots of different reasons. For one, I remember it...
01:33–01:43 ...and I also feel that it is somehow spectacular, that it is like... there is something in the smoke, some... some primitive motif.
01:44–02:07 Then there is the moment when the event itself generates photographs. The photographs exist because something happens. If... if this had not happened, we would probably be looking at a photo of the Challenger taking off. But we would not see this... this, really forced by the situation, and it cannot be repeated. It is really a brutally existential moment.
02:08–02:39 So there is... there is a reference to the Challenger itself. Then I am generally interested in the... the audacity, and the... the verticality and the failure. That is definitely terribly interesting for me. In my view it appears in the objects, because the posters can be taken. So each object is somehow diminishing, falling a little, like the debris of the... of the shuttle. The thing falls until it disappears.
02:40–03:08 It is similar with the thing behind me. There are... hm... 23 photographs of excavations with pipes and wires, the infrastructure while it is being repaired or replaced. These are exposed veins, something that... that connects the whole society, the physical... physical links between individual households or people.
03:09–03:41 So we see something that is inside the body of the city, or the body of society. At the same time it of course refers to art history: lying cables are a very strong motif. And it is on Xerox, really a copier. That means it is a potential for an infinite number of copies, and at the same time the Xerox is so poor that each copy is like an original. There is... there is, for me, an extremely interesting tension.
03:42–04:12 Here below me are the stones. These are stones I had painted. They are painted precisely by someone who knows how to do it, and because of that the stones get lost. They are no longer... they only represent stones, they are not the stones any more. Again it is a motif of a halt in some... some endless time. It is a kind of getting stuck, some... a definitive moment.
04:13–04:46 The four projects... each one was made separately with the exhibition in mind. At the same time they have something in common, and... and there are many things that I feel work differently. In all these projects I try to use really basic objects, like clocks, stones, smoke, something really simple, completely general things, which I change radically with one simple gesture.
04:47–04:51 [Outro] Artyčok.tv 2017
Czech
00:00–00:20 [Intro / Titles] HYNEK ALT · DEEP PURPLE · kurátor: MICHAL NOVOTNÝ · DRDOVA GALLERY
00:21–00:42 Ty... Ty jednotlivé jako elementy propojují motiv nějakého jako okamžiku. Vlastně mám pocit, že... že všechny ty... všechny ty jednotlivé jako pisy mají vlastně nějaké jako... mají spoustu jako fotografických vlastně nějakých vlastností, i když nutně nejsou... nejsou fotografiemi.
00:43–01:07 Ty hodiny jsou dvoje a jedny jsou... jedny jsou vlastně napřed. Takže je tam jakoby desetina vteřiny, která je jako mezi nimi. To je znovu nějaký jako fotografický moment a zároveň je to nějaký jako... nějaká jako podivná... podivná díra v čase, že vlastně jakoby ta... ta desetina vteřiny jako najednou jako není.
01:08–01:32 To jsou zase prostě nějaké jako objekty, které vyloženě jsou jako vrstevnaté. Že vlastně jako doslova i myšlenkově, že zajímal mě vlastně ten... jako osud toho Challengeru, to je... to je prostě nějaký jako moment z roku '86. Zajímal mě to ze spousty jako různých důvodů. Jednak si to pamatuju...
01:33–01:43 ...jednak mám pocit, že to je nějakým způsobem efektní, že to je vlastně jak... jako nějaká... nějaká věc je v tom ten kouř, nějaký... nějaký vlastně jako primitivní motiv.
01:44–02:07 Pak je to vlastně ten moment, kdy jakoby ta akce samotná vygeneruje nějaké fotky. Že vlastně ty fotky vzniknou kvůli tomu, že se něco stane. Vlastně ty... ty... kdyby... kdyby se tohle nestalo, tak se asi díváme na fotku třeba toho Challengeru, jak vzlétá. Ale už bysme neviděli tohleto... tohle opravdu jako vynucené vlastně tou situací a je to neopakovatelné. Je to vlastně jako nějaký... jako opravdu jako brutálně existenciální moment.
02:08–02:39 Takže je tam... je tam jako reference k tomu... k tomu samotnému Challengeru. Pak mě zajímá obecně vlastně ten... ten jakoby ta drzost a ten... ten jakoby ten... ta vertikalita a to selhání. To... to jako... to je určitě jako pro mě hrozně zajímavé. Nějakým způsobem se to objevuje podle mě v těch objektech, protože ty plakáty jsou nerozebrané. Tím pádem každý ten objekt vlastně nějak jako ubývá, nějak jako maličko padá a podobně jako ty trosky toho... toho raketoplánu. Vlastně ta... ta věc padá, až jako zmizí.
02:40–03:08 Podobné je to vlastně s tou věcí za mnou. Tam je... hm... je to 23 fotek výkopů, v kterých jsou jako trubky a dráty a vlastně jako infrastruktura při tom, když se jako opravuje nebo vyměňuje. To jsou vlastně odkryté nějaké jako žíly, nějaké... nějaké jako něco, co... co propojuje... propojuje tu celou tu společnost, co je vlastně opravdu jako fyzickým... fyzickými vazbami mezi... mezi jednotlivými jako domácnostmi nebo lidmi.
03:09–03:41 Takže vlastně vidíme něco, co je vlastně v tom těle toho města nebo jakoby v těle té společnosti. Zároveň samozřejmě to... to nějakým způsobem odkazuje k jako k historii umění, že vlastně je tam... jako ležící kabely jsou vlastně hrozně silný jako motiv. A je to na Xeroxu, to je opravdu jako kopírka. To znamená, je to nějaký jako potenciál pro jako nekonečné množství jako kopií a zároveň ten... ten Xerox je tak nekvalitní, že vlastně každá ta kopie je jako originál, no. Je tam... je tam vlastně jako nějaké jako pro mě jako nesmírně zajímavé napětí.
03:42–04:12 Tady pode mnou jsou ty kameny. To jsou kameny, které jsem prostě nechal natřít. Jsou natřeny jako precizně prostě někým, kdo to jako umí udělat, a ty kameny se vlastně díky tomu jako ztrácejí, že oni vlastně už nejsou jako... už jenom jako představují kameny, už to nejsou ty kameny. Zase je to motiv nějakého jako zastavení vlastně v nějakém jakoby... v nějakém jako nekonečném času. Je to tohle nějaké jako zaseknutí vlastně nějaké... nějakého jako... nějaký definitivní moment.
04:13–04:46 Ty čtyři projekty mají... každý... vlastně vznikaly jako jednotlivě s myšlenkou té... té výstavy. Zároveň mají něco společného a... a potom je tam hodně jako věcí, které... které mám pocit, že fungují jako jinak. U všech těch projektů se snažím používat nějaké vlastně fakt jako základní předměty jako hodiny, kameny, kouř, něco fakt jako jednoduché, úplně jako obecné věci, které ale nějakým způsobem jako vlastně jako... nějakým jako jednoduchým gestem radikálně měním.
04:47–04:51 [Outro] Artyčok.tv 2017